Historie SDH

historie

Z historie

Přípravné práce na založení sboru dobrovolných hasičů začaly z iniciativy správce školy pana Antonína Tilhona v roce 1893. Byly vypracovány stanovy a to Antonínem Tilhonem – správcem školy, Františkem Šmahem – rolníkem a členem výboru, Janem Krejčím – rolníkem a obecním radním, Josefem Šikem – rolníkem a obecním radním, Antonínem Šmahou – rolníkem a členem výboru, Františkem Veleckým – stolařem a členem výboru a Františkem Zemanem – továrním mistrem. Tyto stanovy byly 23.října 1893 schváleny moravským místodržitelstvím pod číslem 36 372.
Za činné členy se přihlásilo 25 mužů.

Dne 7.ledna 1894 byla volba hodnostářů a aklamací byli zvoleni:
Antonín Tilhon – starosta
Antonín Šmaha – náměstek starosty
František Šmaha – náčelník
František Velecký – I. podnáčelník
Mikuláš Daněk – II. podnáčelník
Leopold Nos – strojmistr
František Zeman – jednatel
Josef Šik – pokladník

Sbor byl založen, byli členové, byla chuť do práce, nebylo však nářadí, oblečení, stříkačka, skladiště a nebyly také peníze na pořizování. Žádalo se o finanční podporu u různých institucí i osob. Neúnavnost zakládajících členů byla korunována úspěchy. Finanční podpory sboru se dostalo od obce, zemských i církevních úřadů, fabrikantů i samotného císaře. Nebyly to částky závratné, jak nám dokumentují zachované zápisy, tak v průměru asi 40 zlatých. I někteří podnikatelé, u kterých se výzbroj a výstroj objednávala, odpisovali úroky nebo zbývající částky dlužního úpisu. Budovalo se na základě dlužních úpisů, za které ručili členové sboru svými podpisy na majetek.

Dne 10.září 1894 byla zakoupena od firmy Hiller v Brně ruční čtyřkolová stříkačka se vším příslušenstvím v ceně 865 zlatých. V červenci bylo objednáno plátno na služební obleky. Baron Offerman daroval 26 kusů slavnostních blůz, kalhoty si zaplatil každý člen sám. Pro mužstvo bylo zakoupeno 23 kusů přileb, z toho jedna pro velitele a dvě pro podvelitele, vše v ceně 137 zlatých.

V roce 1896 bylo vystavěno na náklad obce skladiště za 767 zlatých. A tak pokračoval sbor rok od roku, pořádal různé akce, aby získal peníze na nákup potřebného vybavení.

Rok 1904 byl nepříznivý pro celý sbor, když se 17.března vzdává své funkce starosta sboru Antonín Tilhon pro zdravotní důvody.

V roce 1908 přichází sbor úmrtím Antonína Tilhona o svého zakladatele a prvního starostu.

Do roku 1910 byl starostou Václav Zelinka.

V roce 1911 byl jednohlasně zvolen starostou sboru učitel Kellner Reinhold, jinak složení sboru zůstalo nezměněno.

Veškerá činnost byla přerušena 1.světovou válkou.

První výroční valná hromada po skončení války a již ve svobodné Československé republice se konala 12.ledna 1919. Hasiči pokračovali dále ve své záslužné práci.

Hasičská činnost byla považována za dobrovolnou a zájmovou, a proto nebyla nikým ani státem finančně dotována. A tak veškeré finanční prostředky na výzbroj, výstroj i na vlastní činnost, si museli hasiči zajišťovat sami formou příspěvků, sbírek a výtěžků ze zábav, divadel a plesů, které za tímto účelem pořádali.
Tedy hlavním a jediným posláním hasičů byla likvidace požáru, povodně, živelné pohromy a podobně.
Hlavní pozornost byla věnována více k zamezení rozšíření ohně. Byly také ojedinělé případy, kdy zásah hasičů byl dokonce i nežádoucí, neboť majitel fabriky, mlýnu či statku potřeboval, aby jeho stará opotřebovaná provozovna nebo statek vyhořel, pojišťovna zaplatila škodu a tak si mohl postavit nový moderní objekt nebo stavení.

V roce 1926 bylo postaveno kovové leziště a v roce 1928 byla zakoupena a slavnostním způsobem předána dvoukolová motorová stříkačka, kterou si musel sbor sám zaplatit. Dne 3.7.1929 zakoupil sbor starší automobilový nářaďový vůz od německého požárního sboru v Brně. Tento vůz však dlouho nevydržel. Bylo proto zakoupeno auto od Adolfa Máce, které bylo upraveno pro dopravu mužstva a potřebného nářadí na místo požáru. V roce 1934 bylo započato se zřizováním poplachového zvonkového zařízení do bytů činných členů a do provozu bylo uvedeno v roce 1935.

Od 15.března 1939 byly Čechy a Morava okupovány hitlerovským Německem. V naší zbrojnici byla nasazena německá jednotka protivzdušné obrany a tím se činnost sboru po dobu okupace utlumila.

Dne 24.dubna 1945 napadla německá letadla ruské pozice v okolí Tuřanky.
Po skončení bojů bylo zjištěno, že náš sbor byl postižen nejen poškozením zbrojnice, ale i ztrátou téměř veškerého inventáře.

V květnu 1946 byl našemu sboru přidělen ne sice nový, ale dobrý sanitní vůz zn. Dodge, který byl v pozdějších letech upravený pro požární účely.

V únoru 1954 bylo započato s přípravnými pracemi na přístavbě požární zbrojnice, dovážením starého materiálu z demolic, jako byly cihly, dřevo a krytina. S vlastními pracemi bylo započato v polovině června 1954. Všechny práce byly prováděny převážně našimi členy v neplacených brigádách, jen některé odborné práce byly propláceny. Při této úpravě byly přistaveny dvě místnosti a to noclehárna a kancelář, garáž pro požární vozidla a dvorní křídlo pro kotelnu, sklad paliva, sklad PHM a pomocná dílna. V celé zbrojnici bylo instalováno ústřední topení.

Z původní zbrojnice byla utvořena učebna. Celá akce přestavby byla dokončena v roce 1957 a předána do užívání.

V roce 1956 jsme obdrželi nový požární vůz Tatra 805. V roce 1957 nám byl přidělen cisternový vůz Praga, který jsme však v r.1961 předali požárnímu sboru v Žabovřeskách a místo něj jsme obdrželi starší vyřazený cisternový vůz Škoda 706.
V roce 1980 neprošla cisterna při technických prohlídkách a byla vyřazena a sešrotována. V témže roce jsme dostali přidělen uvolněný speciální požární cisternový vůz Škoda z PS Lidická.

V roce 1984 byla vyřazena a sešrotována Tatra 805.

K dnešnímu dni disponujeme technikou CAS 20 Tatra 815, DA Ford Transit ,DA VW Transporter a VEA Škoda Octavia.

Toto bylo jen krátké ohlédnutí za vývojem a rozvojem našeho dobrovolného sboru od jeho založení až do dnešní doby. Tedy již 120 let jsou staré základy dobrovolné a obětavé práce našich hasičů, kteří věnují mnoho práce k ochraně i záchraně životů a majetku na úkor svého osobního volna a pohodlí. Za uplynulých 120 let se nic nezměnilo na obětavosti a svědomitosti, kterou naši hasiči věnují ve prospěch společnosti a svých spoluobčanů.